Blog

Zdroj: Cech kamnářů České republiky, Ekologie vytápění dřevem

S nadcházející sezónou se na nás lidé velmi často obrací s dotazy, jak je to s údajně plánovaným zákazem spalování dřeva v domácnostech a topením dřevem obecně. Pojďme si tedy objasnit tyto otázky a rozebrat jejich podstatu. Problematiku vytápění a vše kolem něj detailně řešíme ve společenství Cechu kamnářů České republiky a my se dnes s vámi podělíme o ty nejzásadnější informace.

Prostřednictvím všude přítomného internetu se na nás z mnoha stran valí informace s velmi poutavými nadpisy jako „ZÁKAZ KRBŮ V ČESKU NA SPADNUTÍ. EU UŽ JICH MÁ PLNÉ ZUBY, OHROŽUJÍ PRÝ LIDI“, „OKAMŽITĚ OMEZTE SPALOVÁNÍ DŘEVA, VYZÝVAJÍ VĚDCI KVŮLI EMISÍM KARCINOGENŮ“, „ZÁKAZ KRBOVÝCH KAMEN A DALŠÍCH LOKÁLNÍCH TOPENIŠŤ JE ZNOVU AKTUÁLNÍ, KVŮLI NOVÝM LEGISLATIVNÍM NÁVRHŮM EU“, nebo „TOPÍTE DŘEVEM MÍSTO DRAHÉHO PLYNU ČI ELEKTŘINY? PŘIPRAVTE SE NA NEJHORŠÍ, BRZY VÁM TO ZŘEJMĚ ZAKÁŽOU“.  Titulky jsou to jistě poutavé a nezbytné k masové návštěvě webových stránek šířící dezinformace, ale jaká je skutečně pravda? Pojďme tedy rozebrat ty nejčastěji zmiňované dezinformace poslední doby.

Lež číslo 1: Zákaz spalování dřeva v domácnostech

Jaký je tedy vlastně důvod proč má, respektive by mělo, k tomuto dojít? Údajným důvodem je extrémní množství emisí jemného prachu v ovzduší, které vzniklo ze spalování dřeva, jak dokládají studie z Velké Británie a Řecka. Pisatel už ale bohužel nezmiňuje detaily studií, které shrnul tak, jak se mu to hodilo. Nemluví už o tom, že vědci z Řecka dospěli k názoru, že tyto emise jemného prachu skutečně pocházejí ze spalování dřeva, ale vzniklého každoročními požáry, které sužují ostrovy. Naproti tomu jejich kolegové ve Velké Británii zkoumali pouze emise z OTEVŘENÝCH KRBŮ, které jsou stále velmi populární a jejichž účinnost se pohybuje někde kolem 10-20 %. Je tedy až 8x nižší, než u moderních krbových kamen atp.

Pojďme se ale podívat na čísla, jak to je tedy u nás v České republice.

1. Lokální vytápění pevnými palivy se podílí na emisích jemného prachu velikosti PM2,5 ze 70 %.
2. I přes tak vysokou oblibu ve vytápění pevnými palivy plníme v ČR limity emisí jemného prachu na 99,9 %.
3. Největší podíl na tvoření PM2,5 mají staré prohořívací a odhořívací kotle na uhlí, které by měly být vyřazeny z provozu, protože běžný odhořívací kotel spalující uhlí „vypustí“ za rok do ovzduší řádově 25 kg PM2,5 a prohořívací uhelný kotel 150 kg. Naopak dnes běžná krbová kamna spalující dřevo méně jak 10 kg, zplyňovací kotel na kusové dřevo pouze 2 kg za rok a peletový kotel necelý 1 kg!

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že prostou záměnou statisíců starých prohořívacích a odhořívacích kotlů na uhlí za moderní kotle a kamna na biomasu lze snížit celkové emise jemného prachu v řádech několika desítek procent. To je také důvod, proč lze na výměnu starého ekologicky nevyhovujícího kotle s ručním přikládáním za nový získat dotaci až do výše 130.000 Kč.

Zasvěcený pozorovatel se může ptát „A co benzo(a)pyren?“.

Tady je řešení v podstatě identické. Staré kotle na uhlí se na emisích benzo(a)pyrenu podílejí ještě podstatně výrazněji, než je tomu u emisí prachu. Nové kotle na biomasu emitují tohoto vysoce karcinogenního uhlovodíku 10x (zplyňovací) až 1000x (peletové) méně než kotle uhelné.

Lež číslo 2: Dřevo při spalování produkuje více CO² jak uhlí

Podle této teze je teorie o CO² neutralitě spalování dřeva a dřevní hmoty zastaralá, a i když stále platí, že dřevo během svého růstu absorbuje (ve formě uhlíku) stejné množství CO², jako se při jeho spálení uvolní oxidací uhlíku do ovzduší, tak je ale opomíjen fakt, že daný strom roste několik desetiletí, ale spálíme ho za jednu topnou sezónu. To podporuje názor, že je v tomto směru uhlíková neutralita nesmysl. Tak jak to tedy je? Kde je vlastně pravda?

Zde se víc, než jindy hodí obecné pořekadlo „pro stromy nevidíme les“.

Ono totiž palivové dřevo pro vytápění domácností je u nás získáváno především jako „druhotná“ surovina při těžbě dřeva a jde o surovinu, kterou v drtivé většině nelze použít pro dřevozpracující průmysl. Mimochodem, jeho podíl na celkové těžbě je menší než 15 %. Největší podíl, tedy 60 % celkové hmoty se vyveze k dalšímu zpracování a téměř 30 % hmoty stromu tvoří kořenový systém, pařez a zbytek malé nehroubí a asimilační orgány (malé větve, větvičky, listí, jehličí), které zůstávají v lese.

 Z toho plyne, že většina vytěženého zdravého dřeva (60 %) je použita na výrobky, které ještě další desetiletí budou v sobě zadržovat vázaný uhlík, 25–30 % dřevní hmoty zůstane v lese a z cca 15 % dřeva se spálením uvolní CO² do ovzduší.

I když nakonec zohledníme uhlíkovou stopu zapříčiněnou těžbou a dopravou, je palivové dřevo i dřevní peleta jednoznačně uhlíkově „nejčistším“ způsobem vytápění domácností.

Mimochodem, věděli jste, že až 65 % elektrické energie se ztrácí cestou ke spotřebiteli? Ano, je to tak! Přibližně 17 % ztráty vznikne v přenosové soustavě a dalších 50 % v soustavě distribuční.